• pátek 15. února 2019
  • Redakce | FOTO: Deník / Petr Widenka

Když jsme se blížili play-off, začal týmový rozpad, lituje Janeček. Mladé chválí

Opavský tým si letos vyřazovací boje bohužel nezahraje. V čem vidí hlavní příčiny neúspěchu hlavní trenér Martin Janeček? Jak zhodnotil práci mladých hráčů a jakým směrem se budou ubírat nadcházející dny a týdny? To prozradil v krátkém rozhovoru.

Posledním zápasem s Orlovou se nám definitivně uzavřelo play-off. Jednu chvíli byly vyřazovací boje na dosah, avšak nakonec jsme na ně nedosáhli. Kde vidíte příčiny?
Neúčast v play-off nás nesmírně mrzí, jelikož jsme po něm v jednu chvíli opravdu sahali. Je třeba také říci, že v době, kdy jsme se mu přibližovali, začal náš úplný týmový rozpad. Mužstvo, které se pomalu skládalo téměř z ničeho, doplňovalo se, poctivě trénovalo a během sezóny začalo hrát i dobrý hokej, se vinou vlny nemocí a zranění do dnešní doby úplně rozbilo. Počet hráčů základní sestavy, kteří aktuálně chybí, se vyšplhal na neuvěřitelných devět, a k tomu ještě do svého mateřského oddílu LHK Jestřábi Prostějov odešel soustavně bodující a přesilovkový mladý obránce Petr Krejčí (6+16). Nerad bych, aby si teď někdo vyložil má slova jako nářek, protože i takové věci ke sportu patří, ale ta síla týmu je více než poloviční. Líto je mi zejména těch starších kluků. Od léta poctivě pracovali a teď se jim jedna z motivací rozplynula. Snad v sobě najdou ještě dost mentálních sil a někteří z nich budou chtít být součástí dalšího kroku obnovy úspěchu dospělého opavského hokeje i v příští sezóně.

Šance nakouknout do sestavy se tak naskytla našim mladým odchovancům. Jak hodnotíte jejich působení v dospělém hokeji?
Pokud je někdo zná a zajímá se o naše opavské áčko, tak ví, že už v tom kompletním kádru se stabilně objevují úplně mladí hráči. Zkušenost s mladými je tu od začátku sezóny. Málokdo si uvědomuje, jaký kus cesty během sezóny udělali tito kluci, kterým je mezi 16 a 21 roky. Je jich přesně čtrnáct, což je číslo, před kterým by lidé, kteří na opavský hokej chodí, měli nejen smeknout, ale být dokonce na ty kluky hrdí. K nim ještě vinou již zmiňované marodky přibyli rovněž Kryštof Kadula, Jan Fědor, Martin Kocián a úplně nově i Jakub Bitomský. Jsou to kluci, kteří do téhle doby hráli jen ligu juniorů a skok do dospělého hokeje je pro ně obrovským. Musím před nimi smeknout, poprali se s šancí bravurně.

Vidíte v mladých hráčích, kteří se v áčku, ať už stabilně, či v poslední době ukázali, budoucnost opavského hokeje?
Tohle je hodně těžká otázka, asi by bylo fér probrat jednotlivé hráče individuálně. Zkusím vysvětlit svůj pohled na ně. Při mém příchodu bylo v první sezóně prioritou postavit tým, který zachová kostru loňského posledního týmu bez ohledu na minulé sezóny, měl se doplnit o hráče, kteří by zde potencionálně mohli působit delší dobu a postupem času zapracovat někoho i z našich odchovanců. Ti poslední, na které i směřovala otázka, potřebují čas, prostor a podporu pro jejich rozvoj jak hráčů, tak i osobností jako takových. První krok jsme udělali my jako klub. U nich nyní bude záležet na jejich píli, jestli si zaslouží další krůček v jejich růstu, a to třeba v podobě stálejšího zařazení do "A" týmu. Pokud budeme hráče uměle "ostaršovat" bez zásluh, nikdy si nebudou svého působení v dospělé kategorii vážit a všechna naše společná práce půjde do ztracena. Vidím mezi těmi, kteří se už letos zapojili, talent i úsilí, ale budou to muset dokazovat ještě nějakou stabilní dobu, abychom si mohli společně říci – ano, tady nám roste další kluk, na kterého budeme v Opavě všichni pyšní.

Teď k samotnému poslednímu utkání s Orlovou. Je pro nás zakletým soupeřem, nebo čím si vysvětlujete, že s námi uhrála sedm z dvanácti bodů?
Já bych ty zápasy jednotlivě rozdělil. První z nich jsme vyhráli a byla to naše první letošní výhra s plným počtem bodů. Kluci byli po těžkém začátku sezóny hladoví po výhře. K zápasu tak přistoupili a s přehledem vyhráli. Před druhým utkáním jsme měli daleko veselejší období a vstoupili jsme do něj, jako kdyby se nemohlo s poslední Orlovou nic stát. Tehdy jsme po průměrném výkonu sice vyhráli v prodloužení, ale s obrovským štěstím a možná i nezaslouženě. Třetí zápas v Orlové měl podobný průběh jako ten u nás, jen už se na naší straně žádné štěstí nekonalo a domácí brali zaslouženě všechny body. Shrnu to – jeden parádní a dva, troufnu si říci, lajdácké zápasy. Ten poslední byl specifický z jiného důvodu. Zaprvé jsme v sestavě, ve které jsme nastoupili, měli těžkou pozici. Zadruhé lidi, kteří hokej opravdu sledují, vědí, že nám z pěti gólů čtyři dali Macuh, Cihlář a první vypracoval Mrowiec, což jsou kluci, kteří přes půl sezóny nastupovali, nebo stále nastupují, v základní sestavě Havířova ve druhé nejvyšší soutěži, což bylo ještě se dvěma hráči z Frýdku znát. My chceme jít jinou cestou, cestou vlastních odchovanců. Ale někdy to chce trpělivost.

Trenére, blíží se konec sezóny. Jak bude pro vás i váš tým vypadat?
Budeme chtít poctivě pracovat až do posledního zápasu s Valašským Meziříčím. Byla by škoda zahodit dobrou sezónu nějakým vypuštěním. Hráči si hrají o smlouvy na příští rok a věřím, že si tohle uvědomují. Led je v Opavě do konce března a chtěli bychom ho využít. Do klubu má zájem přijít po letošní sezóně několik kluků, kteří se doslechli, jakým způsobem u nás s hráči pracujeme, a tak je prostor na ně mrknout. Kluci už tady nemají od března smlouvy, a tak je třeba s nimi mluvit a zmapovat, kdo chce pokračovat, kdo už potřebuje volno a podobně. Jsem přesvědčen, že kdo má hokej rád, zatrénovat si přijde. Tréninky by se odehrávaly formou individuálních činností a herní formou, takže nic náročného, čeho by se někdo měl bát.