• pátek 18. září 2020
  • Tomáš Chalupa

Málo branek v přípravě? Sezona začíná v sobotu, směje se Šindelář a těší se na Znojmo

Už v sobotu vstoupí hokejová Opava do nového druholigového ročníku. Na svou již pátou sezonu v červenobílém dresu se chystá dvaatřicetiletý obránce Jiří Šindelář. Ten je po konci Lukáše Černého nejstarším borcem výběru trenéra Aleše Tomáška. Jak vypadala Jirkova letní příprava nebo jak se zkušený bek těší na novou sezonu? Nejen to se dozvíte v obsáhlém rozhovoru.

Jirko, máš za sebou letní přípravu, která pro tebe v Opavě nebyla ani zdaleka první. Jaká byla s v porovnání s předchozími roky?

Těžko říct, nebyl jsem ani na jednom tréninku (smích). Dělal jsem si letní přípravu sám, takže to nemohu posoudit. Už loni ji ale nastavoval Rosťa Haas, takže asi kvalitní.

Můžeš tedy přiblížit, jak tvá letní příprava vypadá?

Má příprava je jednoduchá. Pětkrát týdně mám trénink a dělám věci, které potřebuju. Jsem už starší kousek. Chodil jsem trénovat techniku hole, střelbu, fyzičku, sílu... prostě všechno, co se v létě dělat má.

Sám zmiňuješ, že už nejsi nejmladší. Po konci Lukáše Černého jsi ve svých dvaatřiceti v týmu nejstarší. Co tělo, drží?

Tělo to zatím zvládá úplně v pohodě. Tím že trénuji pořád stejně, tak s tou zátěží problém nemám.

Musel jsi třeba přípravu nějak přizpůsobovat i Covidu?

Určitě ne, přiznám se, že tomu všemu moc nevěnuju pozornost.

Pojďme k týmu. V týmu jsou tři noví brankáři, jak to pro vás obránce bylo složité v komunikaci s nimi? Už jste si na sebe zvykli?

Jde vidět, že brankáři jsou mladí kluci, kteří přišli z juniorek. Zatím je vidět, že nejsou takoví akční. Musí se pořád učit, aby mohli vzadu v brance dělat takovou tu tvrdou hráz, před kterou si hráči v poli mohou věřit. U brankářů je to asi hodně i o tom, že dostane důvěru a pak mu to půjde. Je třeba ale vyzdvihnout, jak jsou pokorní a na nic si nehrají. Pro ně samotné je to těžké, předtím ještě neměli možnost chytat v mužském hokeji. Uvidíme v soutěži, těžko se mi to zatím hodnotí.

V záloze navíc máte pořád i Matyáše Daňu…

Samozřejmě bychom si přáli, aby se tady objevoval. Konceckonců v přípravě odchytal jeden a půl zápasu, takže asi i pro něj by bylo lepší, kdyby chytal tady. Není to nic proti naším klukům, ale s Matyášem v bráně se tým automaticky zvedá i po psychické stránce. Je to prvoligový brankář.

V přípravě jste zaznamenali čtyři porážky a čtyři výhry. Jak ji i z herního hlediska hodnotíš?

Hodnotím ji kladně. První zápasy jsou vždycky těžké, v létě v Opavě led nebývá dobrý, trochu nám to komplikuje i tréninky. My starší navíc chodíme do práce a přes léto na hokej není až tolik času. Hráli jsme s každým týmem z naší skupiny dvakrát a bylo to podobné, jak to bývá v sezoně. Kopřivnice čeká na brejky, hrají zataženě, podobně hraje Jičín, takže to moc není o nějakém hezkém hokeji. My totiž na druhou nejsme jako třeba loni Šumperk, abychom je přehráli na jeden dotek a podobně. Noví hráči měli dost prostoru se ukázat, my staří jsme vyzkoušeli nějaké nové věci a do sezony můžeme jít s čistou hlavou. Výsledky moc nechci hodnotit, protože jde hlavně o to, aby v zápasech byly věci z tréninků, které se musí prodat v sezoně.

V přípravě jsme i přes papírově našlapaný útok nedali více, než tři branky. Nemáš z toho trochu obavy?

Sezona začíná v sobotu (úsměv). Budou to úplně jiné zápasy, půjde o body. Každý bude chtít nahrát body, protože nikdo neví, co bude dál. Věřím, že nám tam góly budou padat.

Vypadá to, že budeš po odchodu Kuby Peslara klíčový přesilovkový bek. Cítíš nějaký tlak?

Neřekl bych, že je to o mě. Když to nepůjde, tak tam prostě půjde někdo jiný, beků je nás v zápase šest. Jsem nejstarší, očekává se, že my staří mužstvo potáhneme a budeme jej držet v kolejích, při sobě. Tak, jako to fungovalo loni. Týmu jsme dali řád a troufám si říct, že parta je tady lepší a lepší.

Už několikrát jsme oba zmínili to, že jsi v týmu letos nejstarší…

Je pravda, že hodně mladých hráčů se divá na staré, když jsem byl já mladý, tak tomu taky tak bylo. Jak hraje, co si může dovolit a postupem času si to taky začneš zkoušet. Vidím to i v našem týmu, naše hra se od toho potom hodně odvíjí.

Jak se vlastně těšíš na zápasy se Znojmem, odkud pocházíš?

Budou to pro mě jednoznačně domácí zápasy. Určitě se tam těším, pro všechny týmy to bude takové zpestření, i když se tam asi bude jezdit hrát na nula nula (smích). Je to profi tým a hráči berou desetitisíce, takže nebude jednoduché tomu konkurovat, když my chodíme do práce. Na druhou stranu se ale třeba může stát, že padnou na úroveň druhé ligy a zápasy budou vyrovnané, těžko říct. Nejvíc se ale stejně těším na zápasy s Hodonínem a Žďárem, dá se s nimi hrát dobrý hokej.

Na druhou stranu, kdyby v soutěži nebylo Znojmo, první by mohl skončit víceméně kdokoliv. Nemrzí tě to trochu v tomhle směru?

Ani ne. Popravdě si nemyslím, že by někdo z ostatních týmů chtěl postoupit do první ligy, finance asi na to nemá nikdo. Každopádně pokud bude play-off, tak tam už se může stát cokoliv a to i Znojmu.

Natěšenost na začátek sezony je u tebe velká?

Konečně zase začíná ten hokej, o který jsme v minulé sezoně přišli předčasně. Uvidíme ale, jak dlouho se bude hrát. Když se budeme těšit, tak nám to zase za týden může skončit.

Máš něco, co bys chtěl na závěr vzkázat fanouškům?

Ať jich na stadiony chodí co nejvíc a vytváří dobrou atmosféru. A samozřejmě ať se jim líbí hokej.