Zahynula legenda českého hokeje

Staronový reprezentační trenér jel z Litvínova hrát golf do Karlových Varů, kde se mj. o víkendu konalo tradiční vyhlašování ankety Zlatá hokejka. Tragická nehoda se stala kousek za městem okolo jedenácti hodin, kdy do Hlinkova vozu čelně narazila protijedoucí avia, jejíž řidič vjel do protisměru pravděpodobně vinou smyku. Hlinka byl okamžitě převezen na ARO karlovarské nemocnice, ovšem po čtyřicetiminutovém usilovném boji spolu s lékaři svůj nejdůležitější zápas prohrál.

Smutná zpráva zaskočila celou veřejnost. I když určitě ne úplně všichni lidé v republice holdují hokeji, jméno Ivana Hlinky, vynikajícího útočníka a charismatického trenéra, znají i hokejoví analfabeti.

Čtyřiapadesátiletý rodák z Mostu byl nejvíce spjat s litvínovským klubem; nejprve jako hráč, poté tamnější tým také trénoval. V tehdy ještě federální lize působil půl roku i v Dukle Trenčín. Celkem v československé lize odehrál v šestnácti sezonách úctyhodných 544 zápasů, v nichž nastřílel 347 gólů. Bez výtečného technika a střelce se neobešlo 11 světových šampionátů, z nichž hned na třech (1972, 76, 77)si českoslovenští hokejisté vysloužili medaile z nejcennějšího kovu. Jakožto zasloužilý reprezentant dostal od svazového vedení vyjímku k odchodu do zahraničí. Hlinka si to namířil rovnou do Vancouveru, celku slavné NHL. A i zde se ve 153 utkáních nesmazatelně zapsal do paměti hokejovým fanouškům 45 brankami a 91 gólovými přihrávkami a dovedl kanadský tým až do finále Stanley cupu. Poté se vrátil do Evropy. Nejprve do švýcarského Zugu, a pak do svého hokejového domova v Litvínově.

Pocty, které si vydobyl jako hráč, získával i v roli kouče, především národního mužstva. Na začátku 90. let mu byl svěřen reprezentační výběr, který převzal také na sklonku poslední dekády dvacátého století. Pro olympijské hry v Naganu dokázal namíchat vyvážený koktejl zámořských a evropských reprezentantů, který dokázal vybojovat tolikrát vzývané, vytoužené a památné zlato. V roce 2000 zamířil opět do NHL, která si jej od té doby pamatuje jako teprve druhého trenéra evropského původu v nejbohatší lize světa, a kde vedl Pittsburgh Penguins. Po několika nepovedených světových šampionátech bylo letos Hlinkovi opět nabídnuto reprezentační kormidlo, ovšem jeho kormidelník stačil národní loď na kurs Světového poháru pouze nasměrovat, do cíle s ní musí doplout někdo jiný. Možná nový vůdce vytyčí méně strastiplnou trasu a splní úkol rychleji, ale všichni by se jistě raději vydali obtížnější cestou, jen kdyby je mohl vést Ivan Hlinka.

Čest jeho památce!