Doba předválečná a válečná: slavný Troppauer EV

Píše se rok 1931 a centrum českého Slezska Opava zažívá dokonalý boom zimních sportů. Přírodní podmínky jsou v dobách počínající hospodářské krize pro bruslení ideální a místní bruslařský spolek toho náležitě využívá. Velkou popularitu má nejen hokej, ale i krasobruslení, před třemi lety hostilo město, ve kterém vedle sebe vcelku poklidně žijí Češi i Němci, dokonce mistrovství Evropy v krasobruslení! A právě v roce 1931 se místní hokejový klub Troppauer EV jako mistr německého hokejového svazu v Československu vydal do Prahy vyzvat mistra svazu českého, tehdy nepřekonatelný tým LTC!

Přestože Opava na LTC, které jako první klub u nás mohlo využívat výhod, které skýtá vlastní stadion s umělým ledem, tehdy nestačila a prohrála 0:2, zanechala velmi dobrý dojem a její hráči Dorasil, Lichnofsky, Mattern a Heinz byli zařazeni do československého národního týmu.

Tým opavských Němců navazoval na tradici opavského bruslařského klubu, který se zimním radovánkám na ledě začal věnovat už v polovině 19. století. Přírodní kluziště již tehdy stálo na místě dnešního zimního stadionu a v roce 1885 mělo rozměry 50 x 240 m. Na začátku dvacátého století byla zvětšena kapacita šaten Opava získala architektonicky zajímavý objekt, využívaný nejen v zimě, ale také v létě jako koupaliště a prostor pro projížďky na loďkách.

Zahnuté hole a gumový kroužek opavský led poprvé okusil v roce 1908. Eislauf Verein se vypracoval do pozice nejlepšího německého týmu v Československu a opavští diváci měli možnost několikrát spatřit exhibiční utkání s kanadskými a americkými mužstvy. Opavští Němci sice při zakládání Čsl. svazu ledního hokeje v roce 1928 se svým začleněním do něj nespěchali, ale po výstraze od Mezinárodní hokejové federace poslechli, za což jim odměnou byla již zmíněná účast jejich nejlepších špílerů v československé reprezentaci.

Opavský klub nechyběl ani v prvních dvou regulérních ročnících Československé ligy. Zatímco v sezóně 1936-37 vybojoval pěkné šesté místo, o rok později jej limitovalo pořádání dalšího evropského krasobruslařského šampionátu, který dostal na opavském ledě přednost, a také vlastní střelecká nemohoucnost, tým nedal v lize ani gól. Omluvou mu budiž fakt, že sehrál pouze čtyři utkání.