Poválečná obnova hokeje a stavba stadionu

Během války se Opava jako jedno z největších měst v Sudetech stala součástí Německa a její tým se dva roky účastnil celoněmeckého mistrovství. Po osvobození se v Opavě hokej hrál hned první zimu. Ne však již pod hlavičkou Troppauer EV, ale v rámci zbrusu nového českého oddílu HC Opava. Ve městě, které se jen těžko zvedalo z trosek válečného utrpení, byl 8.listopadu 1945 založen hokejový oddíl, jehož prvním předsedou byl Bedřich Klapetek. Pod jeho vedením se klubu dařilo téměř každou následující zimu postoupit výše, až se v roce 1951 stal, tentokrát už pod názvem Sokol KP Opava, účastníkem naší nejvyšší soutěže.

Neexistence vlastního ledu byla však pro Opavské velmi limitujícím faktorem. V případě špatných podmínek hrála Opava utkání povětšinou na soupeřových hřištích, tréninky se potom odbývaly na ledě ostravského zimního stadionu. V roce 1953 Opava s nejvyšší soutěže sestoupila a další dva roky hrála pouze moravskou skupinu oblastního mistrovství.

20.listopadu 1954 ale přišla událost vpravdě historická. Turnajem DSO (dobrovolných sportovních organizací) Tatran byl slavnostně otevřen opavský zimní stadion, v té době jedenáctý v republice. Ledová plocha měla rozměry 60 x 30 metrů, potřebné chlazení dodávaly mrazírny, umístěné přes ulici. Tento systém, kdy byl opavský zimák "teplotně závislý" na rozmarech sousedního potravinářského podniku, přetrval až téměř do současnosti!

Architektura stadionu vycházela ze stávající budovy šaten přírodního kluziště, která prošla vnitřními úpravami prostorů šaten, bufetu a kavárny, která započala celoroční provoz. Projektanti stadionu pánové ing. arch. Josef Krischke a ing. Josef Havlík vyčíslili kapacitu prozatímních tribun na 5000 diváků.